Tradiční zábavou obyvatel Pekingu je shromažďování různých drobných uměleckých předmětů, mezi které patří i olivové pecky, do nichž mistři řezbáři vryli různé ornamenty, obrázky a výjevy. Počátky tohoto umění se datují do období dynastie Ming (1368-1644) a většího rozvoje dosáhlo za následující mandžuské dynastie Qing (Čching, 1644-1911). Mandžuové, noví vládci čínské říše, koncentrovaní hlavně v hlavním městě, si na rozdíl od původního čínského obyvatelstva mohli vybrat, zda budou pracovat, či ne. Ty co nepracovali živila císařská vláda, a tak utráceli čas v různých kratochvílích. Včetně sbírání vyřezávaných olivových pecek.
Ale pojďme už přímo k nim. Co se týče opracování, dle čínských zdrojů existují různé školy a směry, lišící se v použití technik nebo i řezbářského náčiní. Nejznámější řezbáři pocházejí z okolí města Suzhou (Su-čou), malebného starobylého městečka v provincii Jiangsu (Ťiang-su).
Já jsem se k těmto „ozdůbkám“ dostal při návštěvách různých čínských tržišť, kde se prodávají ptáci, akvarijní rybky a květiny spolu s uměleckými předměty. Olivové pecky používané k řezbě mají různou velikost – od 0,5 cm až po opravdu velké, jejichž délka přesahuje 5 cm. Prodávají se buď samostatně s většinou velmi propracovanou řezbou nebo jako náramky na ruku, buddhistické růžence, jako přívěšky na krk či dokonce na šňůrce na zavěšení na mobilní telefon. A čím jsou zdobeny? Klasické buddhistické motivy střídají postavy z taoistické věrouky a starých mýtů, čínští řezbáři se však nezaleknou ani „moderny“ jednoduchého opracování příčnými řezy nebo třeba napodobení tvaru burského oříšku. Na ty nejlepší kousky se pořádají dokonce aukce a ceny dosahují v přepočtu jednotlivých pecek až tři tisíce korun, výrobky nejznámějších řezbářů pak třeba desetkrát více. Před několika lety byl dokonce vydražen velký buddhistický růženec (šňůra o 108 ks vyřezávaných pecek) za 1,34 miliónu čínských jüanů (přes 4 milióny korun). Cena zakoupených výrobků z olivých pecek prý navíc neustále stoupá, že by tedy dobrá investiční příležitost?
Mně osobně se tyto řezby zalíbily natolik, že jsem si během pobytu v Číně naplánoval cestu do Suzhou už jen proto, abych se dostal ke zdroji vzniku těchto tradičních uměleckých výrobků. Koneckonců posuďte sami, možná osloví i vás:
